Impozantní dvoupatrová vila na okraji louky v pražské Troji, dílo architekta Zdeňka Jirana, patří mezi nejdražší nemovitosti v Česku. Její prosklené stěny lákají kolemjdoucí k pohledům dovnitř. Jenže narozdíl od nich je postava majitele domu, ruského miliardáře Igora Čeremisina, o kterého se minulý rok zajímali detektivové protimafiánské centrály NCOZ, o poznání méně proniknutelná.
Podle sousedů, se kterými reportéři Odkryto.cz v uplynulých dnech hovořili, vilu v Troji Igor Čeremisin od ruské invaze na Ukrajinu už nenavštívil a sporadicky v ní pobývají jen jeho příbuzní, což potvrdil i Čeremisinův synovec.
Detektivové NCOZ se o Čeremisina zajímali kvůli miliardovým peněžním tokům, které z Ruska mířily přes daňové ráje do Česka. Peníze končily v lukrativních tuzemských nemovitostech, jak redakce Odkryto.cz popsala minulý týden. Kvůli podezření, že jde o praní špinavých peněz, NCOZ v tomto případu zajistila nemovitosti v hodnotě téměř půl miliardy a přes 160 milionů korun na bankovních kontech.
Když Čeremisin vysvětloval jejich původ, řekl detektivům, že se snaží od Putinova režimu držet co nejdále. Podle nich však minimálně část financí, které v Česku investoval, pocházela z byznysu s ruským státem.
"Lze důvodně předpokládat, že část takto investovaných a nedeklarovaných prostředků byla generována mimo jiné i činností právnické osoby, která se významně podílí i na plnění státních zakázek," konstatují detektivové.
Zároveň však dodávají, že Čeremisinovo jméno nefiguruje na žádném ze sankčních seznamů. Mimo jiné i proto kauzu loni v květnu odložili a zablokované peníze i nemovitosti uvolnili.
Krach banky, monacké vězení a ruská agentka
Když však detektivové v rámci prověřování pátrali po Čeremisinově podnikatelské historii a zdroji bohatství, které přesouvá do Česka, narazili na pozoruhodnou událost.
V roce 2012 litevská národní banka odmítla povolit ruské Investtorgbank, aby si v pobaltské zemi otevřela svou pobočku. "Lietuvos Bankas (Litevská národní banka - pozn. red.) odmítla, aby banka na jejím území otevřela zastupitelskou kancelář kvůli podezření na propojení s ruskou bankovní mafií," stojí v usnesení NCOZ.
Podle veřejně dostupných zdrojů měl v té době držet dvouprocentní podíl v Investtorgbank právě Igor Čeremisin.
Od litevské národní banky to byl poměrně prozíravý krok, protože už o tři roky později, v srpnu 2015, skončila Investtorgbank v nucené správě. Předseda správní rady banky Vladimir Gudkov byl obviněn z podvodu a v roce 2018 jej zatkla policie v Monaku. Kníže Albert II. ho však odmítl vydat do Ruska. O tři roky později byl Gudkov v nepřítomnosti odsouzen k sedmiletému vězení za tunelování banky.
Případ se řešil také v USA. Jedním z velkých investorů do Investtorgbank byl totiž fond Starr Russia Investments III, který řídil bývalý šéf Federální rezervní banky Maurice Greenberg. K navýšení vkladu do ruské banky (která v té době navíc byla krůček od kolapsu) z původních více než sto milionů dolarů na dvojnásobek, se Greenberga podle Vanity Fair snažila přesvědčit ruská špionka Maria Butinová.
Dodnes není jasné, zda se na transakci chtěla sama obohatit, nebo jednala na něčí pokyn. Jisté je, že Greenberg svou investici nenavýšil. A Butinovou v roce 2019 americký soud poslal na 18 měsíců do vězení za špionáž. Agentka byla následně deportována do Ruska a před čtyřmi lety se stala poslankyní Dumy za Putinovo Jednotné Rusko.
Informace o tom, jak angažmá v Investtorgbank skončilo pro Igora Čeremisina, v ruských médiích ani jinde neexistuje. Kauza kolem Gudkova se ho však zřejmě nedotkla, protože už v září 2015, tedy jen pár dní poté, co se banka dostala do nucené správy, se objevila informace o obří mediální transakci na ruském trhu, do níž byl Čeremisin zapojený.
Jeho společnost Aktion se spojila s firmou MCFER, čímž vznikl největší vydavatelský dům v Rusku. Aktionu tehdy hrálo do karet, že Rusko od roku 2016 zakázalo zahraničním společnostem vlastnit více než pětinový podíl v tamních médiích a tak se holandská firma Wolters Kluwer svého podílu v MCFER musela zbavit.
Právě ze zisků Aktionu, má údajně pocházet většina peněz, které firmy spojené s Igorem Čeremisinem a jeho bratrem v uplynulých letech investovaly do tuzemských nemovitostí.
